Jdi na obsah Jdi na menu
 



Dospělé klíště má osm nohou a sosák. Barva a velikost může být různá a dvě vývojová stádia klíštěte - larva a nymfa - jsou často velmi malá. Prostě všechen drobný lezoucí hmyz, který neznáme, může být klíště, a když se něco přisaje, tak určitě, i když je to malinké a nerozpoznatelné.

Oplozená a nasátá samička klade až několik tisíc vajíček, ze kterých se líhnou larvy a celý vývoj klíštěte trvá asi rok, někdy i více let. Našel jsem i to, že klade 1000 vajíček a celý vývoj trvá dva roky, v každém ze třech stádií jenom jednou saje krev. Všechna stádia - larva, nymfa, dospělé klíště - mohou přenášet infekce. Boreliózu snad jen nymfa a klíště. Dříve se za bezpečnou považovala nadmořská výška 700 m, dnes jsou až do 1200 m. Souvisí to s jejich přezimováním.



Klíště žije průměrně 2 roky a během svého životního cyklu prodělává tři vývojová stádia a vystřídá tři hostitele.

  • Na jaře se z vajíček vyvinou larvy, které sají krev zejména hlodavců.

  • Druhý rok se larvy přemění v nymfy, parazitující nejčastěji na veverkách, ježcích či ptácích.

  • Za tři měsíce nymfy dospívají v dospělou formu - imago. Dospělá klíšťata napadají hlavně vysokou zvěř. Člověk je konečným hostitelem klíštěte, představuje slepou cestu jejich vývoje.

Klíšťata se vyskytují v přírodě od března do listopadu, a to hlavně na okrajích listnatých a smíšených lesů. Nachází se hlavně v travnaté nebo křovinaté krajině se stromy a loukami. Větší nebezpečí je za tepla a vlhka. Bezpečno před klíšťaty je jen v době mrazů a snad hodně vysoko v horách.


Odborníci radí

Na internetu radí odborníci o 106 a vyvrací pověry o klíšťatech. Ne vždy se shodnou a pochyby zůstávají. Teorie je všude plno, praktických zkušeností méně.

  • Klíště nekouše, ale saje, sosák má zpětné háčky. Točení ve směru nebo protisměru hodinových ručiček není podstatné, klíště není na závit. Točením rukou ho spíš rozmáčkneme, což je špatně. Lékárny prodávají celou sadu proti klíšťatům - pinzetu a desinfekci. Prý je dobrá jodová tinktura, tu má asi každý v autolékárně a vcelku na nic.

  • Klíště je třeba desinfikovat, pak vyviklat pinzetou, a to hned. Dobrá rada, v lese těžko proveditelná, hlavně na svých vlastních zádech. Nosím v kapse kousíček nastřižené destičky z PET lahve, která má sloužit jako pinzeta. Zatím jsem to nemusel použít, snad je to lepší, než nic. Moc lidí s pinzetou jsem v lese zatím nepotkal. Infekce se může do těla dostat i obyčejnou oděrkou - kousek igelitového sáčku se najde jistě snadněji, než gumové rukavice.

  • Čím dříve je klíště odstraněno, tím lépe, nižší riziko přenosu je do 4 hodin, snad do 12 hodin. Pak slinami přenese do těla infekci.

  • Starý postup je špatně. Klíště potřené tukem se udusí asi tak během 10 minut. Pak stačí lehce bříškem prstu (chráněném nějakým igelitový sáčkem) lehce kroužit a čistě odpadne, ránu desinfikovat. Jenomže tukem dušené klíště prý zvrací. Hmyzoodborníci tvrdí, že to není pravda, prý by zvracelo naši krev. No, třeba si tak nějak uslintne nebo krkne. Vyjde to zřejmě nastejno - infekce se tím přenese. Když ho taháte pinzetou za hlavičku, tak je nejspíš v pohodě.

  • Přetržené klíště, kdy desinfikovaná hlavička zůstane v ráně, není zásadní problém, je to prý něco jako tříska - sama se časem uvolní. I takto poučen bych to udělal stejně jako několikrát před tím s hlavičkou klíštěte i třískou - jehlou bych rozdrápal větší ránu a hlavičku vyndal.

  • Klíště neskáče ze stromů, dostane se nejvýše do výšky 1 m, většinou je mnohem níž, nymfy docela nízko. Ano - gumovky hodně pomůžou. Nechápu ale doporučení, že se mají nosit těsné kalhoty do gumovek. Rozumnější mi připadá přetáhnout kalhoty s těsnou gumou nahoře přes gumovky. A tepláky gumu dole přímo mají. Je třeba zabránit tomu, aby se klíště dostalo snadno a brzy na tělo. Přisaje se většinou až za několik hodin, řekněme i za 4 hodiny. Jenomže někdy se přisaje hodně brzy. Větší gumovky a tepláky umožní dítěti v přírodě se i pohybovat, v těsném skafandru a horku ho příroda moc netěší. Tepláky je dobré dítěti často "proplesknout". Před odchodem z lesa na suché cestě z dítěte úplně všechno sundat, vytřepat velmi důkladně i švy, obrátit a znova vytřást. Prohlédnout i hlavu dítěte. Dítě komplet převléct a pytlík s lesním šatstvem dát do kufru auta. Přenosný vysavač vézt v autě do lesa, to je asi jako s tou pinzetou. Přes šatstvo, hlavně ponožky, se může klíště dostat až na koberec nebo kamkoliv. Přisáté klíště na psovi se ho nepustí.

  • Ani šetrné vyprání šatů v automatické pračce nemusí klíště zahubit. Takže si můžeme představit konverzaci mladých klíšťáků o pěkné klíštici: "Hele, támhleta je nová?" "Ne, je vypraná v Perwolu."

  • Babská rada - babské rady národ potřebuje, každý už ví dopředu, čím si bude přilepovat zubní plasty. Ženy pracující v lese své pracovní šaty obměňovaly obden a věšely rezervní alespoň na slunce. Prý čtyři hodiny na úporném slunci klíště zahubí. Vysavač by měl vytáhnout klíště i ze švů šatů, kde často bývá. Na látce tolik nedrží, není přisáté. Vyžehlení na 220°C asi nepřežije.

  • Chlapská rada - lesáci věří na česnek, ráno si dát namazaný chleba s nakrájeným stroužkem česneku. A kousek česneku si dát do kapsy. Snad i potírat kůži na rukou česnekem. Cítit to určitě je.

  • Lékárnická rada - koupit si asi za 50 Kč sáček s Pangaminem, 200 tabletek pivovarských kvasnic. Může se jich stejně jíst i několik denně, je to přírodě vlastní hmota, ublížit člověku asi nemůže. Nebo si vzít B-komplex. Menší kousek se může dát i malému dítěti, které běhat někde musí. Sekání trávníků na krátko je velmi účinnou zbraní proti klíšťatům, na přímém slunci celý den nevydrží. Ale kolem plotů stejně můžou být a pes je tam chytne snadno.

  • Rada od bezdomovců - pít pivo, jsou z toho cítit kvasnice, které klíšťata odpuzují. Pohled na bezdomovce v klidu polehávající s lahváči pod listnatými stromy některé lidi neuklidní, ale spíše naopak.

  • Sesterská rada - červený kulatý flek od boreliózy by byl velký 5 až 7 centimetrů, a ukáže se někdy i za několik hodin. Opakovaně udělat násilné předklonění hlavy bradou až na prsa. To prý klíštětem infikovaní lidé nesnášejí bez značné bolesti. Říká se, že čím blíže je klíště hlavě, tím případný zánět mozkových blan může být horší.

  • Statistické rady: Až 25 % populace dospělých klíšťat je přenašečem lymské boreliózy, kolem 1-2 % klíšťat je přenašečem nebezpečné klíšťové encefalitidy. Uvádí se spíše kolem 12 % nakažení klíšťat boreliózou. Dále mohou přenášet nemoci jako je tularemie nebo Q -horečka.


Lékařská věda

Encefalitida

Z odběru krve se encefalitida dá zjistit až po uplynutí 14 dní. Případ, kdy po vytažení klíštěte nemocný přijde k lékaři hned v prvním stadiu, po prvních chřipkových příznacích, je nejlepší možnost, ale ne každý se včas k tomu odhodlá. Roste množství lidí, kteří si nechají klíště vytáhnout u lékaře, což byla dříve vzácnost. Encefalitida se zpočátku projevuje oslabením jako nachlazení nebo chřipka (bez rýmy a kašle), nemusí se ale projevit vůbec nijak. Nakaženo encefalitidou je až 5% klíšťat, záleží však na oblastech. Jiní tvrdí, že je to 1-2% nakažených klíšťat.
  • Po první fázi, kdy se nemocný cítí, jako by ho přepadla viróza, nastává asi 4-10 dní fáze klidu, během níž se zdravotní stav zlepší.

  • Druhé stádium - horečky a postižení centrální nervové soustavy, které se projevuje nejčastěji meningitidou nebo právě encefalitidou. Tyto dvě nemoci mohou probíhat i společně - silné bolestí hlavy, zvracení, světloplachost, třesavka, závrať a vysoká horečka.

  • Jestliže příznaky nemoci nezačnou lékaři v nemocnici léčit včas, může mít nemocný následky. Patří mezi ně například obrna horních končetin, která se objevuje do týdne po ústupu horeček, nebo takzvaný postencefalitický syndrom. Mívá ho asi 10 % nemocných a projevuje se poruchami koncentrace, paměti, nespavostí, úzkostností nebo snížením pracovního výkonu. Popisují se bolesti hlavy, světloplachost, zánět spojivek, poruchy spánku, paměti, koncentrace, dezorientace, obrny až selhání center v prodloužené míše a výjimečně smrt. Myslím, že lidé, kteří překonali encefalitidu, nemají nějakou delší dobu chodit na horko a slunce. Nejzávažnější forma encefalitidy postihuje nejčastěji lidi starších 60 let.
    Komentář: Jsou to mnohdy staří lidé, kteří v rizikové oblasti dlouho žili. A měli třeba mnohokrát klíště. Výzkum byl kdysi prováděn ve vesnici Římov v blízkosti Malše. Ukazuje se, že takřka nikdo z domácích nemá v těle dost protilátek, takže riziko onemocnění je srovnatelné s městskými obyvateli blízké chatové oblasti. Slabou útěchou může být to, že protilátky po prodělané encefalitidě zůstávají v těle trvale. Po očkování nikoli, musí se očkovat a přeočkovávat, jak to určí lékař.

  • Očkování je nejlépe dělat v zimě, kdy není možnost se setkat s klíštětem. V době trvalého zámrazu nejsou klíšťata aktivní. Očkuje se jedna dávka, pak další nejdřív za měsíc a pak další do roka. Pak tři roky každý rok, pak jednou za 3 roky a dnes snad až za 4 roky se dává tzv. udržovací očkování. Takže je třeba si hlídat, aby očkování nepropadlo a nemuselo se začít znovu od začátku. Podle rozhodnutí lékaře lze v případě nutnosti provádět i zrychlení prvních očkování. Z lidí nakažených klíšťovou encefalitidou umírá 1%-3%, více u starších lidí. Naděje na plné uzdravení mladého zdravého člověka jsou vyšší. Očkovat je tedy třeba i starší lidi.


Borelióza

V naší republice je lymskou boreliózou promořeno asi 5-10% klíšťat - to je už třetí a nejnižší údaj, nejvyšší byl 25%. Boreliózy jsou tři druhy, na jeden druh existuje v USA očkování. Je to zrovna ten druh boreliózy, která je u nás zřídka. Vakcína vyvinutá našimi vědci proti všem třem druhům nákazy má být do pěti let dostupná.

Přenašečem lymské boreliózy jsou výhradně nymfy a dospělá klíšťata. Původcem choroby je bakterie Borrelia burgdorferi. Přisátí klíštětem, které je nejčastějším přenašečem lymeské boreliózy, uvádí jen 30-50% infikovaných pacientů. Možná si drobné nymfy nevšimli a boreliózu může přenášet i jiný bodavý hmyz. Z krve se nemoc jasně diagnostikuje většinou až 6 týdnů po nákaze, stojí to asi 3000 Kč a možná zbytečně, antibiotika je třeba nasadit preventivně co nejdřív. Darovat krev lze až po 6 týdnech po přisátí klíštěte - zřejmě právě z tohoto karanténního důvodu.
  • První fáze - asi do 14 dní se okolo místa kousnutí vytvoří červená skvrna o průměru větším než 5 cm (erythema migrans). Skvrna se může zvětšovat a od středu blednout, přidat se mohou i příznaky podobné nachlazení - únava, bolest hlavy nebo zvýšená teplota. Je třeba jít hned k lékaři, který nasadí antibiotika, která nemoc úplně vyléčí, když se podají včas, tvá to zhruba 14 dní a myslím, že lze i chodit do práce. U lidí se silnější imunitou může borelióza po první fázi odeznít i bez léčení, ale nelze na to spoléhat, vyšetření krve je rozhodující.

  • Druhá fáze - stává se to zhruba po 2 až 12 měsících po nákaze - může se objevit vyrážka, pálení kůže a bolest kloubů. Bakterie může napadnout i srdce a nervy. Tyto potíže se projevují dušností, kašlem, nepravidelným tlukotem srdce, trnutím šíje či bolestí hlavy. Po několika týdnech se asi u 60% pacientů, kteří nebyli léčeni antibiotiky, objeví příznaky artritidy, tj. bolestivé a oteklé klouby, nejčastěji postiženým kloubem je koleno. Příznaky většinou do několika měsíců odezní, avšak u 10 až 20% pacientů artritida trvá. Na kůži se druhé stádium projevuje jako tzv. boreliový lymfocytom (jedná se o malý modravě červený infiltrát často na ušním boltci či lalůčku, prsní bradavce). Mezi méně časté projevy patří neproduktivní kašel, bolest v krku, zvětšení jater, zánět varlat.

  • Třetí stadium nemoci se projevuje až po několika měsících nebo letech, kdy zdánlivě zdravého člověka přepadne zánět mozkomíšních blan nebo záněty kloubů.

  • Lidé, kteří se s boreliózou neléčili včas nebo jim v těle pro pozdní léčbu bakterie borrelie zůstala, mají potíže - únava nebo bolest hlavy, které je s přestávkami často provázejí celý život. Má je asi 5 % nemocných. U pozdní formy onemocnění je prognóza již horší, v některých případech lze pozorovat i progresi nervového postižení. Úmrtnost lymské boreliózy je nízká.

  • Laicky lze říci, že v místě přichycení klíštěte se objeví malá skvrna - zarudlá pokožka - podobně jako po jiném kousnutí hmyzem. Pokud se během dvou až tří dnů nezvětší, nemusíme se obávat lymské boreliózy. Pokud se během tří týdnů zarudlá skvrna zvětšuje, máme zvýšenou teplotu, cítíme se unaveni nebo pociťujeme chřipkové příznaky, je potřeba navštívit lékaře.

  • Odborník praví mírně latinsky: Prvním příznakem je tzv. erythema migrans, jde o červený kruh s bílým výbledem uprostřed, který se objeví v místě, kde bylo infikované klíště přisáto. Tato skvrna má nejméně 5 cm v průměru a lze ji pozorovat za několik dnů i týdnů po napadení klíštětem. Erythema migrans provází horečka, bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů a únava. Tyto příznaky většinou během několika dnů až týdnů vymizí. Léčí se antibiotiky.

  • Proti borelióze nezískáme proděláním nemoci imunitu a můžeme ji dostat znovu.

  • Domácí zvířata (pes) mohou dostat boreliózu, ale nevzniká červený flek.

 

JAK SE LIŠÍ ENCEFALITIDA A BORELIÓZA

 

Borelióza

Encefalitida

Počet nákaz v roce 2007

3 559

546

Původ nemoci

bakteriální (nelze se nechat očkovat)

virový (lze se nechat očkovat)

Jak se projevuje

první fáze: během 14 dní se objeví červená skvrna o průměru asi 5 cm, bolest hlavy, únava, teplota, bolest kloubů

první fáze: asi za 7 až 14 dní se objeví malátnost, bolest hlavy a svalů

Jak se léčí

antibiotiky

Léčí se pouze příznaky, tedy bolest hlavy, teplota, malátnost, případně zánět mozkových blan. Nemocný musí mít naprostý klid na lůžku, často hospitalizace. Mohou být vysoké horečky.

Kde si hlavně dát pozor

severní Čechy, jižní a severní Morava

jižní Čechy, Vysočina, severní Čechy



Moje rady

Statistiky zamořených oblastí je dobré nepodcenit, ale záleží na našem chování. Asi jako při jízdě na dálnici D1, které by bylo lepší se vyhnout. Když už tam jsme, tak dávat rozumně pozor.
  • Rozhodující pro aktivitu klíšťat je teplo a současně vlhko (snad nad 80% ve vzduchu). Krátký teplý deštíček stačí na jejich nemilé oživení. Za půl hodiny po repelentem ošetřených kalhotách klidně lezou. Jestli se kvůli repelentu pustí, to nevím. Chodit jsme tam určitě neměli a rychle pryč.

  • Potenciálním zdrojem klíšťat jsou místa, kde je vlhko, tedy spíše stín. Hlavně kolem vody, různé příkopy a hustý, spíše vyšší porost všeho druhu pod kolena a výše - třeba maliny.

  • Klíšťata přezimují například v tlejícím listí, typicky pod duby, břízami a jinými listnatými stromy. Ale také v křovinách nebo pod tlejícím dřevem. Dítě, které maminka s obavami pustí na skautský tábor, nemá většinou tušení, že za kus napůl zetlelého březového polena ho u táboráku moc nepochválí. Nese zapomenuté nahnilé poleno oběma rukama a opírá ho o tričko, které sundá až na spaní a možná ani to ne. Druhý den má klíště. A přibalené gumovky a repelent možná dítě nechalo potají doma. Existuje speciální OFF repelent pro děti.

  • Nebezpečná jsou místa, kde lehá zvěř, což bývá na okraji lesa. Také pod stromy v borůvčí jsou srnčí pelechy vidět. Obvyklá je konverzace chatařů - byli jsme na borůvkách, ale jen na kraji lesa.

  • Jestliže jsme včas ucítili, že po nás leze klíště, tak ho shodit a jít od toho místa dál. Kde přežilo jedno, může jich být spoustu. Pár hříbků zase tak moc nepotřebujeme.

  • I na čisté písčité pláži vzdálené kousek od dubů na hrázi jsou často klíšťata a položit se na deku nepomůže. Spíš se často koupat.

  • Nikde ve volné přírodě nesedat, hlavně ne do hluboké trávy a na klády s rozpadající se kůrou. Ani deka nepomůže, klíště časem přeleze navrch. Klíště reaguje na pachy a oxid uhličitý při dýchání. Z trávy a keříků se pouští při otřesu dotykem. Do riskantních míst nepouštět dítě před sebou. Pes půjde vepředu rád a ještě v horku určitě zažene možná spící zmiji. Stany stavět na místech hodně suchých s minimem trávy a ne pod velkými listnatými stromy.

  • Vytahování klíšťat psům - alespoň igelitový sáček použít jako rukavici. Pes encefalitidu nedostat prý nemůže a starý špatný způsob namazání tuku je možná lepší, než si klíště rozmáznout mezi prsty. I klidný pes nedá moc šancí tahat klíště opravdu v klidu. Jsou i nějaká očkování pro psy, ale to jsem už znova nevyhledával.

  • Dobrými radami, které dáváme svým dětem ohledně klíšťat, je dobré se taky sami řídit. Včetně úplného vyklepání veškerého šatstva už někde na cestě v lese.

  • Samozřejmostí je oddělení lesního šatstva od auta a bytu, důkladné osprchování prudkým proudem vody a opětovné prohlédnutí, je třeba reagovat na neobvyklé šimravé svědění ještě několik hodin po příchodu z lesa.

Všechny repelenty proti klíšťatům obsahují tutéž látku 7% nebo 14% DEET (N,N-diethyl-m-toluamid), takže je dobré si přečíst, kolik této látky tam je, v jakém objemu a kolik stojí. Další látky navíc mohou odpuzovat i hmyz. Složení DIFFUSIL Repelent spray 150ml uvádí: Permetrin 0,2%; DEET 14%.

 

DIFFUSIL Repelent spray je roztok s repelentními účinky na vlasy a pokožku. Odpuzuje a hubí klíšťata, komáry, ovády a muchničky. Při použití proti klíšťatům je nutné preventivně ošetřit celý povrch pokožky, oděvu a obuvi. Účinnost přípravku na pokožce přetrvává cca 6 hodin nebo do umytí, na oděvu a obuvi 1 - 3 dny nebo do vyprání.

Komentář: Není řečeno, že dlouhá účinnost je i proti klíšťatům, ale možné to snad je, když se opravdu nastříkáte na celém povrchu pokožky, ale jak? Alespoň má dvojnásobnou koncentraci účinné látky, než většina repelentů. Diffusilu je více druhů i proti vším, je hodně cítit, bude z toho špatně i Vám. Těžká vůně zjevně není ta účinná látka proti klíšťatům. DEET (N,N-diethyl-m-toluamid) je i v jiných přípravcích typu OFF pro děti a cítit je málo a jinak. Praktik na borůvkách šesti hodinám účinnosti neuvěří. Za 2 hodiny po postřiku rukou mu klíště čiperně leze po holých předloktích, ve kterých drží hřeben. Za 2 hodiny je třeba dát postřik znovu. A všude doporučované uzavřené těsné oblečení právě na ty ruce není nic moc, protože lezoucí klíště necítíme. Mozek je nastaven velmi dobře a na takové netypické nepříjemné šimrání na holém předloktí okamžitě registruje. A na odcvrnknutí prsty stačí vteřina, klíště se přisává mnohem později, někdy až hodiny hledá pro sebe nejvýhodnější místo, často kolem pasu a pod rameny. V doporučovaném těsném oblečení na rukou nám bude horko, moc se toho nevyřeší, cestičku na kůži si najde a cítit to budeme špatně. Pěkně upocené nás klíště líp najde, reaguje totiž na CO2 a pachy.

Použité a související zdroje :

http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2008070009