Hřib dubový
HŘIB DUBOVÝ / HRÍB DUBOVÝ Boletus aestivalis PAUL. ex FR.Syn.: Boletus reticulatus SCHAERR. ex BOND.,Boletus atkinsonii PECK., Boletus edulis ssp. Reticulatus (SCHAEFF. ex BOND.) KONR. et MAUBMpodle ČSN)
Klobouk je masitý, široký 60-200 mm, v mládí pravidelně vyklenutý, později rozložený, světle až kozově hnědý, nelesklý. Trubky jsou vysoké 10-35 mm, v mládí bělavé, později žlutozelené, ústí jsou okrouhlá, drobná, zbarvená stejně jako trubky. Třen je dlouhý 100-250 mm a tlustý 20-80 mm, válcovitý, často soudkovitý, břichatý, většinou celý světle hnědý a nahoře s výraznou bělavou síťkou. Dužnina je bílá, neměnlivá. Chuť i vůně jsou příjemně hřibovité. Výtrusy jsou velké 13-20 * 3,4-6 um, vřetenovité, hladké, žlutavé. Výtrusný prach je olivově hnědý.
Hřib dubový roste od konce května do září (nejvíce v květnu a v září), vždy po deštích. Vyskytuje se v listnatých lesích pod duby, buky, habry a někdy i pod jedlemi. Nalezneme jej však i pod břízami a lipami i v trávě na pokraji lesa. Celkově je okrově hnědý, ale ze všech pravých hřibů bývá nejsvětlejší. Snadno červiví, a to více než příbuzné druhy. Roste spíše v nížinách.
Je to vynikající jedlá houba. Používá se stejně jako ostatní hřiby. Patří k nejhledanějším a nejlepším houbám a hodí se pro všechny kuchyňské úpravy a všechny způsoby konzervace.
Možnost záměny s jedovatými nebo nejedlými houbami je u vzrostlých plodnic nepatrná, snad s hřibem žlučníkem (tab. 80), s nímž má podobný znak - nápadnou síťku. Síťka na třeni žlučníku je však tmavá ve světlejším poli, kdežto u hřibu dubového je světlá, téměř bílá na světle hnědém podkladu. Hned za hřiby pravé, jako přechod k hřibu královskému a přívěskatému, můžeme zařadit hřib pravý (Boletus impolitus FR.), který má klobouk bělavý, plavý nebo hnědavý, ústí trubek žlutá až žlutě zelenavá a roste vzácně v teplých dubohabrových lesích; je dobře jedlý, i když někomu voní nebo zapáchá karbolem. Jiný název pro hřib dubový je dubák.
Jedlý - tržní.
Zdroj: atlashub.wz.cz/
