Hřib žlučník
Zmíněný hřib žlučník, jak již bylo řečeno, považují houbaři za ničemnou a zlomyslnou houbu bez nejmenšího užitku. Opak je ale pravdou a tento druh se možná dočká využití ve farmaceutickém průmyslu. V první řadě obsahuje látky, které blahodárně působí na pokažený žaludek. Tyto účinky odhalil už před mnoha lety majitel restaurace na Jičínsku, který svým hostům podával při potížích tabletky plněné usušeným a rozemletým hřibem žlučovým. Houba samotná je ukrutně hořká; aby ji vůbec bylo možné pozřít, je třeba ji polknout ve vhodném obalu. V tomto směru se osvědčily kapsle používané pro moderní léčiva, radí uznávání mykologové, kteří žlučák v případě potřeby užívají. Zabírá prý stoprocentně. Připravit si z něj nicméně můžete i léčivý tonik, od skutečného k nerozeznání. Nejprve ale musíte z houby získat vodní extrakt – buď za horka vařením nebo máčením za studena. Pak do něj přidejte cukr, citrónovou šťávu a v sifonové láhvi roztok nasyťte kysličníkem uhličitým. Výsledný tonik je dokonce zdravější než ten klasický, protože neobsahuje chinin, jenž děti a těhotné ženy nemohou. Významným objevem pracovníků Mikrobiologického ústavu ČSAV je pak skutečnost, že látky obsažené v hřibu žlučovém účinně omezují rakovinné bujení. K praktickému využití však zatím nedošlo, protože RNDr. Marta Semerdžieva, hlavní iniciátor zmíněného výzkumu, předčasně zemřela.
Zdroj: e-knihovnička
